Příprava karoserie k provedení potřebných oprav sestávala zejména z odstranění starých nátěrů a objevení míst, která budou vyžadovat příslušnou péči nebo radikální zásah.
Nepostupovali jsme metodicky a to se nevyplatilo.
První péče o karoserii souisela s prvním sejmutím z podvozku za účelem opravy příčky rámu. Tehdy se ale vše na kolébce nedodělalo. Tak nastoupila nutnost vrátit se.
Úderník byl na první i druhý pohled dobrá koupě! To v každém případě.
Kromě prahů nebylo nutné měnit žádné celé části. Přesto po odstranění laku vypluly na povrch některé části, které musely být nahrazeny novými - vyvařeny.
Posuzujte kvalitu svařování shovívavě. COčko jsem držel poprvé v ruce a o karosářské práci mám velice mlhavé představy.
Finální lak je vizitkou auta. Na dokonalý povrch zřejmě nemáme. Kromě zkušeností a dovedností nám chybí jak bezprašné prostředí, tak i profi výbava.
V našem vybavení je jeden samodomo dvoupístový kompresor s odlučovačem oleje. Občas plivnoucí zkondenzovanou vodu... Dále máme dvě pistole. Jednu s horní nádobkou z prodeje v BAU* a druhá je bývalá profipistole (dobová z roku 1968!) od fy. Kovofiniš s nádobkou spodní.
Rozhodli jsme se udělat maximum před profikem provedeným finálním lakem svépomocí.
Podvozek je to, co dělá auto dopravním prostředkem bezpečným.
Bezpečným ve smyslu udržení se na silnici i udržení karoserie nad ní.
Když kus železa jezdí nad prosolenými vozovkami přes 40 let, nemůže to zůstat bez následku. Rovněž ložiska, gufera, prachovky či kulové čepy mají limity životnosti. Aá ... zapomněl jsem na brzdy, listová pera a všechny ty vůle, podložky a pouzdra. Ono to vypadá jednoduše, ale motor je jen o něco složitější...
To, co dělá veterána veteránem je vedle laku i jeho chromování. Bohužel najít Spartaka s dokonalými chromy je velmi těžké a tak nastupuje tzv. přechromování.
Touto činností se zabývá řada firem. U Spartaků však je jejich výběr poněkud zúžen požadavkem na délku chromovací vany - cca 160 cm.
Chromování samotné je služba nelevná, avšak snad ještě dražší je příprava kovových částí pod chrom. Protože se o vše chci pokusit, zkusil jsem i toto.
Výsledek je jasný už nyní. Je to neskutečně časově náročné v amatérských podmínkách.
Někdy je dobré, zvláště u amatérů činících takové kroky poprvé, aby se dokumentovalo, co kam patří. Takže tady bude pelemele fotek, ke kterým se někdy vrátíme. Třeba pomohou i někomu jinému.
První jízdou byla jízda po vlastní ose ze Dvora Králové do Brna. Pak se Úderník několikrát zúčastnil setkání s kolegy (viz. sekce 'Srazy') a posléze se uložil do garáže k provedení rekonstrukce.