Vítejte naSPARTAKY.CZ, Škoda 440, 445, 450 - Spartak
_TOGGLE_TOGGLE
_TOGGLE Hlavní nabídka


 SPARTAKY.CZ Open/close this menu




 SHÁNÍM-NABÍZÍM Open/close this menu

 STAHUJ Open/close this menu

 Sčítání Open/close this menu




_TOGGLE SpartakyWiki: Vyhledávání
 

_TOGGLE Uživatelé

Vítejte Anonymous

Přezdívka
Heslo

Zápis:
Poslední: baronvonGraz
Nový dnes: 0
Nový včera: 0
Celkem: 3196

Spartakovců on-line:
Spartakovců: 1
Návštěvníků: 64
Bots: 0
tým: 0
Členové on-line:

On-line není žádný člen!

_TOGGLE Vyberte si jazyk

_TOGGLE Kalendář akcí
31/12/2017
Silvestr
 
12/08/2018
SPARTAKYÁDA 2015
 

Magazín SPARTAKOVCI › SBF 2008, aneb není nad to, když se bloudí...
Ze srazů a setkání Osobně si myslím, že co je SBF, tady na stránkách nemusím popisovat. Letošní ročník potvrdil to, o čem SBF má být. Pohoda, klídek, žádnej stres a hlavně mraky srandy a zážitků. Plno fajnových lidí a hlavně žádná nervozita. Pořadatelé to zvládli na 1*..... A teď jak to vypadalo:

Odjezd naší tříčlenné kolony byl naplánován na pátek 29. 5. 2008 na 16:00. Jakož to tak ale bývá, jakmile je něco naplánovaného, tak to prostě nevyjde. Takže jsme odjížděli zhruba v 16:45. Všichni byli natěšení a nervózní.
A kdo vlastně jel??? Tak jako vedoucí týmu byl taťka ( bobi-h ) s mamkou se Škodou 1201 STW, v závěsu za nima jsem vyjel (bohužel bez spolujezdkyně i spolujezdce) se Škodou 1202 STW já a kolonu uzavíral Ruda Hejl se svojí paní ve Škodě Felici.
Nasadili jsme domluvenou rychlost okolo 80 km/h a jelo se. Cesta pěkně utíkala, jen jedno mě nenechávalo klidným. A to rafička teploměru, která se nebezpečně blížila ke stovce. Byli jsme kousek od Písku, když najednou mi stejšna začala podivně vrčet a skákat. Po pár sekundách se to uklidnilo, tak jsem zavolal dopředu, ať někde zastaví, že mi to nějak blbne. Na pumpě jsme nic nenašli, vody bylo dost, tak jsme vyjeli. Jenže ejhle po 2 km se to zastavilo úplně. Pohled pod kapotu a pár hmatů zjistilo, že mi nějak divně dává AC pumpa. Tak mě napadlo, jestli se mi nestalo to, o čem se psalo tady na foru a to, jestli se mi pumpa nehřeje. Polil jsme jí tedy vodou a najednou auto chytlo. Tak se vyjelo dál, jenže po dalších 10 minutách znova. Musím uznat, že cesta z Písku do Příbrami byla hodně neklidná, protože v pátek navečer je na téhle hlavní silnici docela provoz. Takže mě čekalo pár stejných zastávek. Ty zastávky vypadali asi takhle: zastavit, vzít kanystr, otevřít kapotu,polít pumpu, zavřít kapotu, zasednout a rychle vyjet. Fakt to bylo docela nebezpečný, protože samozřejmě vždycky to přestalo jet na nejmíň potřebném místě.

Když jsme odbočili do Příbrami, tak se mi lehce ulevilo, že už to máme za sebou. Jenže v tuhle chvíli začal jev, který nejen nás pronásledoval skoro celý víkend a to bylo bloudění.

Hned na prvním kruháči v Příbrami jsme blbě odbočili a vyjeli na sice krásnou, jiný auta neobsahující a lesama vedenou silnici. To sice byla výhoda, protože pumpa už se tolik ve stínu nehřála, auta taky nejezdila, ale přece jenom se nevědělo kudy jet. Naši tedy vytáhli mapu a hledala se ta nej cesta. Jelo se tedy dál a asi ve 21:00 jsme dorazili na to správné místo a tím byl kemp u Skryjí. Tam nás čekal Burák s jednou zlomenou pravačkou a historkou, jak spadnul z lešení na držku a přitom si zlomil ruku. Krásné slovní spojení, který opakoval za víkend nesčetněkrát Smíšek .

Takže jsme se ubytovali, zaparkovali, přihlásili a dali se do pití, jídla, povídání, focení a okukování. Během večera přijelo několik dalších závodníků a bylo fakt moc fajn. Spát jsem šel okolo jedné hodiny, a protože jsem tam jel s vozidlem, u kterého lze udělat lůžková úprava, tak jsem toho využil a ustlal si vevnitř.
Ještě podotknu takovou malou historku z úst pořadatele, která se udála této noci. Ten stejšn byl na prodej a měl na sklech ceduli a pana Buráka nenapadlo nic jinýho, než se mě jít v půl 4 ráno zeptat za kolik je. Já bohužel si tento náš rozhovor nepamatuju, takže nevím kolik jsme mu řekl.

Probudil jsem se kolem 9 do krásného, slunečného a teplého dne. Musím uznat, že je to fajn se takhle probudit v přírodě v takovém počasí. Burák oznámil, že v 11 je start soutěže a výletu v jednom, že se jede na nějak hrad, který je vzdálen asi 25 km. Všichni říkali 50 km, je krásný, ale ejhle ono to bylo jinak. Nevím, jak ostatní, ale já ujel těch km 60 a naši dokonce 80. Ale to bylo asi tím blouděním, kterého si každý užil až, až.
A čím to bylo, že se bloudilo????
No já osobně bych řekl, že to bylo tím šipkovým itinerářem, podle kterého se mělo jet. Byl hodně zajímavý, ale o to to bylo krásnější. Mě se to moc líbilo. Každou chvilku se zastavovalo, otáčelo, každý jel úplně jinudy. Já to završil tím, že jsem přijel do cíle úplně z druhé strany, než bylo plánováno a tudíž jsem nepřijel ani k Mathýskovi, který byl na posledním stanovišti. Já si vlastně jedno stanoviště udělal sám a to bylo, co nejrychleji se dostat přes brod, který mi připravila do cesty řeka. Abych nezapomněl. Na trati byly i tajné úkoly a musím uznat, že byly taky pěkně záludný. Třeba zjistit název zříceniny, která ani nebyla vidět, nebo zjistit otvírací dobu obecního úřadu, když nebyla na ceduli na úřadě napsaná a nikdo z občanů to skoro nevěděl. Ne jinak to bylo se jménem potoku, přes který se jelo. Oni tam byly 2 nebo 3. No prostě si to na nás Burák připravil fikaně.

Velkým zpestřením byla návštěva zříceniny Krakovec neboli Brtník z pohádky Ať žijí duchové. Prohlídka s výkladem byla hodně poučná a zajímavá. Kdo nebyl, prohloupil.

V cíli na nás vybafl Burák s ještě jedním překvapením a to byla kontrola povinné výbavy. Tady jsem pohořel úplně, protože jsem v autě našel jen rezervu a starou lékárničku.

Takže když vezmu v úvahu to, že jsem nezjistil jméno zříceniny, ani potoka a k tomu, že jsem nebyl ani u Mathýska, tak je mé 18. místo vlastně úspěch.

Ještě před závodem několik posádek udělalo pár potřebných úprav na svých strojích. Vyjmenujme jen některé z nich.
Já jsem vyndaval termostat, aby se to tolik nehřálo. Chvoja se po mě opičil a své krásné zrenovované trosce mikrobusu taky ulevil od termostatu a přehřívání a Ruda Hejlů měnil gumovou čepičku pod skleničkou s brzdovkou. Jako mototechna a dodavatel posloužil Ital a tímto mu za všechny mooooooooc děkuju.

Po závodě jsem se vrhl celý zdehydrovaný na pivo a čekal jsem na zbytek pole, protože jak jsem psal výše, povedlo se mi si závod lehce zkrátil. Na všechny čekalo v kempu ještě jedno velmi vtipně překvapení a to v podobě Červíkova Wartburga zaparkovaného pod kempem v kopřivách.

Když všichni dorazili začlo se zase pít, jíst, tetat, hnětat apod.... Připravovala se grilovaná megakrůta a hodovalo se a hodovalo. Během toho se vyhlásili výsledky, jak závodu, tak soutěže o největší socku. Tu vyhrál Pipos se svým pěkným litrem. Závod vyhrál Simcař Honza, který si konečně pořídil pořádný auto.

Večer se pomalinku měnil v noc a já začal být pomalu ospalý, tak jsem své znavené tělo kolem druhé hodiny položil do stejšna a usnul jak malý dítě.
V neděli ráno jsem vykoukl ven, viděl tam rozebranou Arnieho trosku a smutnýho Arnieho, jak hledá ukradené věci. Pohled to byl moc zajímavý. Nakonec je našel u Čoudi v autě.
V tu chvíli jsme se ale už pakovali a chystali k cestě domu. Jelo se fajnově. Navštívili jsme ještě Pavlíkovo sídlo a byli ohromeni. Ten, kdo tam někdy byl, ví o čem mluvíme kdo tam nebyl, vřele doporučuji.
Domu jsme přijeli asi v 16:00 bez větších problémů. Pumpu jsem chladil asi jen 2x, takže to ubíhalo.
Co napsat na závěr??? Snad jen to, že děkujeme pořadatelům, že nás zavedli do tak krásné přírody a na tak krásné místo. Poděkovat bych chtěl i obsluze v kempu, která byla hodně vstřícná a přátelská.
Takže DĚKUJI a těším se na SBF 2009.
tomi-h


Poslal tomi-h Úterý, 03. Červen 2008 @ 20:19:01 CEST
[ Administrace ]

"SBF 2008, aneb není nad to, když se bloudí..." | Přihlásit/Vytvořit účet | 1 komentář
Práhy
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Re: SBF 2008, aneb není nad to, když se bloudí... (Skóre: 1 )
podle burak v Úterý, 03. Červen 2008 @ 23:05:28 CEST
Tak jakože díky a to i za článek.

Pár drobností. Je zajímavý, že v itiínráři udělal chybu každý někde jinde. Akorát v jednom místě to všichni, až na Tomiho, podělali, bo cedule zákaz a pod ní 6t, znamená, že tamlehčí auta mohou. Ale to jen na okraj.

Další věc je to, že za výbavu vozu, se body strhávaly, tzn, kdo neměl nic, dostal nejvíc. Jednalo se přeci o výkend pro socky!

Červajzovi jsme Warteca strčili, bo mi ho, coby raněnýmu, nechal, jako pořadatelský vůz. No a co s autem, co nestartuje, ne.

A Arniemu nebyly věci ukradeny, nýbrž to byla slabá pomsta za to, co dotyčný dělá stále ostatním. Je pravda, že i já, ač mrzák, jsem otetával.



Facebook

_TOGGLE Příbuzné odkazy
 Více o Ze srazů a setkání

Nejčtenější článek o Ze srazů a setkání:
II. kaplické setkání škodovek s motorem vepředu

_TOGGLE Bodování článku
Průměrné skore: 4.90
Hlasů: 11


Najděte si chvilku na obodování článku:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Normální
Špatný


_TOGGLE Možnosti

 
 

optimalizace PageRank.cz
Interactive software released under GNU GPL, Code Credits, Privacy Policy